Na tuto CT jsme byli domluvení, že budeme na hafana zvykat jednu malou princeznu s PAS. Podle toho jsem vybírala psa, který dnes jel na stacionář se mnou - volba padla na Ulimku - nejstarší a při CT práci nejklidnější.
Seznamování jsme začaly pozorováním. Uli se podle instrukcí vždy o trošku posunula blíž. Pracovaly jsme v týmu s jednou z tet, tak se můžeme doplňovat, můžu se soustředit na práci se psem apod. Za tuhle spoluprácí jsem na stacionáři opravdu vděčná - přístup tamní paní vedoucí i všech pečovatelek je luxusní.
Dalším bodem seznamování (používám dost často) bývá česání - je to takový dotek - nedotek. Chvíli tam hřeben jen ležel, pak česala teta, pak společně a nakonec i malá princezna sama....
A co dál? teď jsme zkusily pohladit. Já pejska, princezna tetu, teta pejska, princezna pejska.
Krátká přestávka a uložení oblíbené hračky vedle ležícího psa - akceptování psa, osmělení se a už měla princezna hračku u sebe.
Nic se nemá uspěchávat a tak už jen poslední cvičení - tentokrát zaměřené na zvládnutí toho, že se pes pohne blíž.... Granulky položené vedle princezny, Uli si jich na povel nevšímá, malá princezna sleduje situaci....čeká co bude.... a Uli dostává povel, otáčí hlavu, natahuje se (vše vleže, tak je menší než holčinka) a bere si granulky. Její hlava se ocitá těsně u malé princezny. Je to dobré - holčinka je sice překvapená, ale situaci krásně zvládá...
Uli se stále ještě na bříšku otáčí tělem od princezny, ta si zabere do hry s hračkou a teprve teď dovolufji Ulimce vstát...